Nálada v průmyslu se prudce zhoršuje

Index tuzemské ekonomické důvěry v průběhu letošního října oproti předchozímu měsíci poklesl o 1,6 bodu a dosáhl tak hodnoty 97,9. Poměrně výrazně tak zaostal za očekáváním trhu (99,1) a dostal se na nejnižší úroveň od dubna 2025. Zhoršily se obě jeho složky, tedy podnikatelská (pokles o 1,8 na 96,6) i spotřebitelská (o 0,8 na 104,3).

Výrazné zhoršení nálady hlásí průmysl, kde skokově poklesla očekávání na objem výroby v blízké budoucnosti. Nepatrně se snížila důvěra i ve stavebnictví, kde se sice zlepšilo hodnocení současné poptávky, ale naopak snížil se výhled na budoucí zaměstnanost.

Optimismus ochladl i v odvětví obchodu, a to primárně vlivem slabších očekávání ohledně budoucí celkové ekonomické situace. Naopak zlepšení sentimentu nastalo v sektoru služeb, který si chválí silnější poptávku v posledních měsících, příznivěji hodnotí aktuální ekonomickou situaci, a i v blízké budoucnosti očekává nepatrně silnější poptávku.

Zhoršení nálady spotřebitelů pak bylo výsledkem souběhu protichůdných faktorů. Spotřebitelé mají lepší pocit z vlastní finanční situace oproti minulosti a zároveň jsou ochotnější činit větší nákupní rozhodnutí. Zároveň ovšem s většími obavami hledí do budoucnosti, kde očekávají horší ekonomickou i vlastní finanční situaci.

Říjnová data vyznívají nečekaně pesimisticky. Mírné zhoršení nálady spotřebitelů se dalo očekávat a patrně souvisí hlavně se zdražováním energetických komodit v důsledku války v Iránu. I přes tento pokles nicméně spotřebitelská důvěra zůstává bezpečně v pásmu optimismu a na historické poměry je tedy stále spíše dobrá. Totéž nicméně nelze říci o důvěře podnikatelů, která je nejslabší od října roku 2024. Za jejím aktuálním poklesem pak dominantně stojí skokové zhoršení nálady v průmyslu, který výrazně zredukoval svá očekávání ohledně blízké budoucnosti. Nově počítá s nižšími objemy výroby, horší celkovou ekonomickou situací, slabší poptávkou, a naopak vyššími cenami. Nelze tedy vyloučit, že se začal vyčerpávat předchozí efekt předzásobení, kdy průmysl těžil ze snahy odběratelů zajistit si plné sklady před případnými výpadky výrobních vstupů způsobenými válkou v Perském zálivu. Pokud by se tato hypotéza potvrdila, znamenalo by to špatnou zprávu nejen pro průmysl, ale i pro celou českou ekonomiku, která z jeho nedávného sympatického výkonu těžila.