Makroekonomický výhled 2Q 2026

I poslední kvartál roku 2025 se české ekonomice vydařil, když mezičtvrtletně přidala pěkných 0,6 procenta. V souladu s očekáváními byla hlavním tahounem ekonomického růstu spotřeba domácností, která konečně překonala dosavadní rekord z konce roku 2019. Pozitivně na růst působila i spotřeba vládních institucí a potěšila také tvorba hrubého fixního kapitálu. Velmi pozitivně pak hodnotíme kladný příspěvek čistých vývozů, které si navzdory americkým dovozním clům udržují solidní dynamiku. Negativně naopak na růst působila změna zásob. Za celý rok 2025 pak česká ekonomika vykázala růst o 2,6 procenta, což lze v tuzemském kontextu označit za dobrý rok.

K pozorovanému zesilování spotřeby domácností notně přispíval růst mezd, který v závěru roku 2025 dosáhl 5,1 procenta reálně. Znatelně tak předbíhal výkon celé ekonomiky což naznačuje, že zaměstnanci tahali za delší konec provazu. To vše navzdory tomu, že sezonně očištěná míra nezaměstnanosti dosahuje nejvyšších hodnot přibližně od roku 2016. V evropském srovnání nicméně zůstává jednou z nejnižších a tuzemský trh práce tak nadále lze charakterizovat jako zdravý. Pozitivní trajektorii si držely i maloobchodní tržby, ačkoliv je zřetelné, že čeští spotřebitelé v poslední době zvyšují útraty spíše za služby nežli za zboží. Naopak neslavná zůstává situace v průmyslovém sektoru, který již několik let v řadě zápolí se slabou zahraniční poptávkou a objem jeho produkce přibližně stagnuje. Inflace v závěru roku poklesla jen těsně nad dvouprocentní cíl České národní banky, což lze přičíst příznivé nákladové situaci v průmyslu, zlevňování v zemědělství a potravinářství, uklidňování cen energií a také příznivou situací na trhu s ropou.

Rok 2026 by mohl přinést podobně sympatický výsledek jako ten předchozí. I nadále lze počítat s oživováním spotřeby domácností, kladný příspěvek patrně doručí i vládní výdaje. Ty jsou sice v prvním čtvrtletí omezovány rozpočtovým provizoriem, nicméně nově zvýšený očekávaný deficit státního rozpočtu ve výši 310 miliard korun dává tušit, že fiskální politika bude spíše expanzivní. Objevují se navíc dílčí pozitivní signály z německého průmyslového sektoru, což by příznivě ovlivnilo bilanci zahraničního obchodu a také ochotu firem k investicím. V průběhu března se nicméně bohužel objevil nový rizikový faktor v podobě války v Iránu. Ta by mohla v závislosti na dalším vývoji a intenzitě způsobit opětovné zdražení energetických a dalších komodit a také zhoršit ekonomický sentiment. Za předpokladu, že v tomto regionu dojde spíše k uklidnění nežli k eskalaci, očekáváme v roce 2026 zopakování růstu ekonomiky o 2,6 procenta.

Česká národní banka ponechává základní úrokovou sazbu na 3,50 % a ačkoliv v nedávné době někteří členové bankovní rady naznačovali možné úvahy o jejím dalším snížení, v tuto chvíli jej nepovažujeme za pravděpodobné. Hlavními důvody jsou nadále rozbouřená inflace v sektoru služeb a nemovitostí a nově se přidaly také možné pro-inflační dopady války v Iránu. Za nejpravděpodobnější scénář tak považujeme úrokovou stabilitu po celý rok 2026, v případě nepříznivého vývoje iránského konfliktu pak zvýšení o 0,50-0,75 procentního bodu.