Ekonomický výhled Víta Hradila k 1Q/2026: Česká ekonomika nabírá tempo a překvapuje silným růstem

Česká ekonomika nabírá obrátky a nepřestává příjemně překvapovat. Ve třetím kvartálu minulého roku mezičtvrtletně narostla o krásných 0,8 %, což odpovídá meziročnímu zlepšení o 2,8 %, tedy nejvíce od druhého čtvrtletí roku 2022. Stejně jako v předchozím období byla silným tahounem růstu spotřeba domácností, ale nezvykle výrazný byl i příspěvek čistého vývozu služeb a kosmeticky pomohly i zvýšené investice. Celkový výsledek pak předčil i ty nejoptimističtější odhady.

Velmi silné tempo si drží růst mezd, který dosáhl hodnoty 7,1 % nominálně a dalece tak předběhl dynamiku samotné ekonomiky. To vše navzdory zřetelnému ochlazení trhu práce, kde statistika nezaměstnanosti dosahuje po sezónním očištění nejvyšších hodnot od roku 2016. Za tímto vývojem lze patrně hledat primárně nadále neutěšenou situaci v průmyslovém sektoru, který již několik let přešlapuje na místě, a to hlavně vlivem slabé zahraniční poptávky. Tržby v maloobchodu v posledních několika měsících sice zpomalily růstovou dynamiku, z širšího pohledu nicméně zůstávají na vzestupné trajektorii. Mimořádně rozkolísaná pak zůstává spotřebitelská inflace, která střídavě překvapuje směrem nahoru i dolů v závislosti na tom, kam se právě vydají ceny potravin. I nadále přitom platí, že problematické zůstává zdražování služeb, nemovitostí a nájmů, naopak průmyslové zboží na ceně téměř neroste a energie působí deflačně. V závěru roku 2025 očekáváme inflaci v okolí 2,5 %, což pravděpodobně bude i její průměrná výše za celý rok 2025.

I vyhlídky pro letošní rok vypadají pozitivně. Z domácích faktorů se lze téměř jistě spolehnout na další růst spotřeby domácností, z nichž mnohé mají stále objemné úspory z uplynulého období nejistoty. Jejich ekonomická nálada se navíc v posledních měsících strmě zvýšila a konečně překonala hodnotu z před-pandemického února 2020. Nová česká vláda se navíc zřejmě chystá na další fiskální expanzi. Zda bude rok 2026 pouze „dobrý“, nebo přímo „skvělý“, rozhodne vývoj v Německu. Pokud zde dojde k dlouho vyhlíženému ekonomickému oživení vlivem masivních státních výdajů, poskytne to růstový impulz českému exportu i investiční aktivitě. Jako dosažitelný se pro českou ekonomiku jeví růst poblíž 2,7 %.

Česká národní banka je s nastavením měnové politiky momentálně pravděpodobně spokojena. Úrokové sazby zůstávají na mírně restriktivní úrovni, což se s ohledem na ekonomické oživení a nadále ne zcela zkrocenou inflaci ve službách jeví jako adekvátní. Pokud nedojde k výraznějším překvapením, základní sazba setrvá na stávajících 3,50 % po delší dobu, potenciálně i po celý rok 2026.